Praha Inovativní XXVIII
Praha není jen úžasné historické město s nepřeberným množstvím památek, excelentní gastronomií, srdečnými obyvateli a s širokou nabídkou nejrůznějších akcí. Je také moderním a inovativním vědeckým hubem. V mnoha oborech, jakými jsou například umělá inteligence a robotika, biomedicína, nízkouhlíkové technologie, datové technologie či vybraná kreativní odvětví, Praha vyniká a nabízí tak ideální příležitosti pro konání takto tematicky zaměřených kongresů a konferencí.
28. vydání Prahy Inovativní představí projekty, v rámci nichž nově pomáhá umělá inteligence a také iniciativy díky kterým je česká metropole opět ve středu zájmu mezinárodní vědecké komunity.
Kde AI zrovna pomáhá
Pro lékaře je klíčové mít po ruce kompletní a aktualizované lékařské zprávy. Ale je nutné, aby jim tato byrokracie zabírala velké množství času, který by mohli jinak věnovat pacientům? Právě tuto otázku podle informací CzechCrunch.cz řeší nový AI startup Auris One. Do tohoto nástroje mohou lékaři nahrát různé soubory, lékařská vyšetření a obrázky či pomocí něho dělat zvukový záznam sezení s pacientem a umělá inteligence pak vše přehledně sepíše lékařské zprávy.
Umělou inteligenci však pražští vědci používají i v jiných oborech lidského vědění. Experti z pražského Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a CIIRC ČVUT kupříkladu vyvinuli model zvaný DreaMS, který značně zrychluje analýzu zatím neobjevených přírodních molekul, kterých je kolem nás stále mnoho. Podle webu wired.cz může tento nástroj pomoci při vývoji nových léčiv, průzkumu vesmíru či pochopení některých biologických procesů.
Odvětví, kde může AI výrazně zkrátit odborníkům čas nad složitými analýzami, je dozajista ještě mnoho. K vývoji nových nástrojů založených na umělé inteligenci a strojovém učení je však zapotřebí kompetentních odborníků. O jejich vzdělávání se nově bude starat i nedávno založený bakalářský studijní obor Vysoké školy Unicorn. Ten by podle serveru Lidových novin měl studenty naučit navrhovat vlastní AI modely, pochopit principy strojového učení, ale samozřejmě pochopit i etické otázky související s vývojem nových a dokonalejších modelů.
Právě s posledním zmíněným je spojený i nedávný český experiment „oživlého kamene“, o němž v rámci festivalu Makers Fair na pražském Výstavišti informoval web CzechCrunch.cz. Kámen má v sobě bezmála tři desítky senzorů, na jejichž základě neustále hodnotí své okolí a komentuje ho (zatím v psané formě na svém vlastním YouTube kanálu). V „životě“ kamene již dokonce došlo i k několika tzv. „evolve pulzům“, tedy momentům, kdy se sama umělá inteligence posouvá ve svém vývoji.
S interakcí robota s člověkem v reálném čase za pomoci AI počítá i nový projekt Valka.ai, za kterým stojí Vlastimil Venclík, zakladatel igaming startupu Oddin, který je podle webu CzechCrunch.cz jedním z nejrychleji rostoucích v Evropě. Valka.ai pracuje na vývoji lidského avatara, který nabídne personalizované interakce právě například během hraní her.
Praha jako líheň (mezinárodních) špičkových vědců
Praze se opět podařilo umístit do mapy pomyslný špendlík mezinárodního zájmu na poli dálkového průzkumu Země. Jedním z lídrů tohoto výzkumu je pražská Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, která nově povede projekt Evropské kosmické agentury (ESA) „Earth Observation Training Academy“ s cílem posílit zájem studentů o tento druh výzkumu. Více informací přináší web VědaVýzkum.cz.
O další, vskutku světový, objev se postarali vědci z pražského Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, když popsali nový fyzikální jev. Ten vzniká, když se kapalina mění z nekovu na vodivý kov. Při tomto procesu nastane mezifáze rychlého přepínání mezi kovem a nekovem, která byla podle informací webu VědaVýzkum.cz doposud nezdokumentována.
Svou stopu ve světě určitě zanechá i Jozef Baruník z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se nově zařadil mezi hodnotitele prestižního grantu Evropské výzkumné rady. Rozhovor s Jozefem Baruníkem nejen o tomto úspěchu přinesl web VědaVýzkum.cz.
Praha však není jen domovem excelentních místních vědců, ale snaží se přilákat i mezinárodní mozky z celého světa. O to, aby se zahraniční vědci snáze aklimatizovali na nové prostředí, se stará již 20 let česká pobočka evropské sítě Euraxess iniciované Evropskou komisí, která funguje při Akademii věd České republiky. Za dobu své existence podle webu VědaVýzkum.cz česká pobočka podpořila více než deset tisíc vědců a vědkyň. O začlenění zahraničních výzkumníků z USA do českých vědeckých projektů se také podle téhož webu bude nově usilovat Ministr pro vědu, výzkum a inovace ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR.