Červené biotechnologie navazují na dlouholetou tradici pražského výzkumu. Pomyslným oborovým vrcholem letošního roku bude konference Prague.bio
Lékařské vědy a farmacie. Dva obory, které dlouhodobě vévodí tématům pražských kongresů. Zároveň jsou to oblasti, které podle Prahy inovační vévodí pražskému biotechnologickému vývoji a výzkumu. Právě v české metropoli se realizuje téměř 70 % všech vědecko-výzkumných biotechnologických projektů u nás. I to je jedním z důvodů, proč jsou to právě biotechnologie, které si Praha vytýčila pro svůj další strategický rozvoj.
Biotechnologie, tedy takové technologie, které podle definice OSN využívají živých organismů k výrobě nebo modifikaci produktů a procesů, jsou odvětvím vykazující vysokou přidanou hodnotu. Takzvaným červeným biotechnologiím, tedy těm, jež se využívají právě v medicíně a farmacii, se u nás velmi daří. Aby také ne, když v sobě Praha snoubí dlouhou tradici v obou oborech, které prezentují osobnosti jako profesor Holý (vynález léčiv proti HIV) či profesor Wichterle (kontaktní čočky), s moderními přístupy, know-how a existencí různorodých start-upů a investičních fondů.
Budoucnost biotechnologického pokroku v Praze zajišťuje hned několik ústavů se špičkovým zázemím, které jsou součástí pražských univerzit či Akademie věd České republiky. Právě šest výzkumných ústavů Akademie věd ČR a dvě fakulty Univerzity Karlovy daly v roce 2016 vzniknout společnému výzkumnému pracovišti BIOCEV pro více než 500 vědců. Centrum se zabývá čistě biomedicínou, vývojem nových léků a dalšími projekty z oboru biotechnologií.
Na úspěšnost Prahy však nepoukazuje jen množstvích excelentních výzkumných zařízení, ale též několik přelomových projektů, se kterými pražští vědci v nedávné době přišli. Zdravotnický prostředek Aireen za pomoci umělé inteligence například pohledem na sítnici odhalí počátky Alzheimerovy choroby či diabetu. Nástroj Floxgen pak doslova přečte lidskou DNA a odhalí v ní nesrovnalosti. Českým mozkům se též podařilo vyvinout nové léčivo s označením Lutecium 177 pro pacienty trpící rakovinou, které cílí přímo na rakovinné buňky a vyhýbá se zdravé tkáni. Léčba je tak v porovnání s ostatními aktuálně používanými metodami daleko méně invazivní.
O to, aby byla česká medicína i nadále věhlasná se již druhým rokem stará Caelestinus, první středoevropský zdravotnický inkubátor. Po prvním velice úspěšném kole s v roce 2023 rozjelo přihlašování do dalšího ročníku. Úkolem inkubátoru, podporovaného pražským Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM), je pomoci inovativním firmám i jednotlivcům rozvinout jejich nápady, získat finanční podporu a propojit je s experty v oboru health-tech, investory či potenciálními klienty.
Propojit všechny tyto hráče má za cíl též nedávno vzniklý klastr Prague.bio. Ten v sobě navíc sdružuje i univerzity, výzkumné instituce a spolupracuje přímo s místní samosprávou. Klastr by měl nejen podpořit zrod nových nápadů, ale též je dovést k úspěšné realizaci. K upevnění spolupráce mezi vědou a byznysem by navíc měl posloužit i první ročník konference Prague.bio. Ta proběhne za podpory vlády 26. září v pražském Lichtenštejnském paláci a přivítá představitele z oboru nejen z regionu střední Evropy, ale i z dalších zemí světa. Součástí konference budou kromě přednášek od kapacit z oboru farmacie i panelová diskuze a též prezentace nadějných projektů.