Pomáhá České předsednictví v Radě EU restartu kongresového průmyslu?
Vládní meetingy – velmi specifický druh setkání, který se vyznačuje nejen svou organizační náročností např. z hlediska tlumočnických služeb, dodržováním protokolárních pravidel, ale především svými nároky na zajištění bezpečnosti jednotlivých účastníků.
Kongresová Praha není v tomto specifickém oboru žádným nováčkem. Mezi jedny z nejvýraznějších mezinárodních setkání, která se v české metropoli kdy konala, lze jistě zařadit dvě akce z přelomu tisíciletí. V září roku 2000 se zde konal 55. ročník zasedání Mezinárodního měnového Fondu (International Monetary Fund) a Světové banky (World Bank), kterou 26. září zahájil tehdejší prezident České republiky, Václav Havel. Na samotné zasedání dorazilo celkem 182 ministrů a guvernérů centrálních bank členských zemí. V jeho průběhu se uskutečnilo zhruba 40 seminářů a kromě již zmíněných ministrů se zasedání též zúčastnilo na 18 000 oficiálních hostů.
O dva roky později Praha přivítala další prestižní akci, a to Pražský summit Severoatlantické aliance (North Atlantic Treaty Organization – zkráceně NATO), který se konal od 21. do 22. listopadu roku 2002. Jedním z hlavních bodů jednání bylo i přizvání dalších sedmi států ke členství v NATO. Pražský summit NATO s účastí téměř 50 státníků byl bezesporu největší světovou událostí, kterou Česká republika kdy hostila.
Na tradici pořádání vládních summitů navazuje v roce 2022 i České předsednictví v Radě Evropské unie. Praha měla tu čest hostit předsednictví již jednou, a to v roce 2009. Na rozdíl od výše zmíněných summitů se však jedná o dlouhodobější akci. Předsednictví, jehož organizační štafetu Česká republika převzala od Francie, trvá půl roku a pojí se s ním nepřeberné množství oficiálních i přidružených konferencí a dalších doprovodných akcí.
Samotné předsednictví začalo v červenci slavnostním zahájením v Litomyšli. Část oficiálního programu se pak přesunula do Prahy, a to zejména do Kongresového centra Praha (KCP). Jen za první tři měsíce předsednictví se v KCP konalo více než 30 konferencí osmi ministerstev z celkově plánovaných šesti desítek. Náročnost uspořádání takového množství akcí komentuje i Aleš Pejsar ze společnosti C-IN, která organizačně zajišťuje oficiální setkání v rámci předsednictví: „Představte si že k 40 až 50 kongresům, které měl C-IN na rok 2022 naplánované, se najednou přidá 77 dalších akcí v rámci českého předsednictví! Z naší společnosti na těchto akcích intenzivně pracuje devět lidí, což je na tak obrovskou událost opravdu obdivuhodný výkon.“
Vrcholem českého předsednictví bylo neoddiskutovatelně historicky první jednání širšího formátu evropských zemí, tzv. Evropského politického společenství, známé též jako Pražský summit. Ten proběhl od 6. do 7. října v reprezentativních prostorách Pražské hradu, přičemž druhý den byl věnován neformálnímu setkání 27 členů Evropské rady. Organizační přípravy na obě tyto akce trvaly zhruba měsíc a půl. Formát pražského summitu byl nakonec jednotlivými delegáty hodnocen natolik pozitivně, že se v rámci následujících předsednictví uskuteční i v roce 2023.
Poprvé v historii se tak 6. října setkali čelní představitelé 43 zemí, aby diskutovali o klíčových tématech týkajících se evropského kontinentu. Kromě 26 zemí Evropské unie přijali pozvání i zástupci například z Británie, Turecka a Ukrajiny, přičemž její prezident se připojil na dálku. Právě hybridní formát některých setkání, který vyžadoval vzdálené připojení delegátů a tlumočníků, byl další výzvou pro organizátory a poskytovatele audiovizuálních služeb. Zátěžovou zkouškou z tohoto pohledu byla mimo jiné i akce COSAC meeting v O2 universum, která byla tlumočená do 24 světových jazyků.
České předsednictví však nesestává pouze z oficiálních vládních, ministerských či municipálních akcí. „Dle nám dostupných informací by mělo být v průběhu předsednictví jen na území hlavního města Prahy zorganizováno kolem 150 akcí konferenčního charakteru. Jedná se jak o akce menšího formátu třeba pro 20 osob, tak i akce pro několik set účastníků,“ komentuje Roman Muška, ředitel Prague Convention Bureau, organizace zastřešující pražský kongresový průmysl. Takové množství akcí s sebou však nenese jen náklady, ale představuje i znatelný finanční zisk a další benefity: „Přínosy českého předsednictví v Radě EU hodnotíme určitě pozitivně. Jen samotného summitu se účastnila řada doprovodných osob v rámci delegací, které využili ubytování v nejméně 15 pražských hotelech. Přínosy pro Prahu je nutné vnímat nejen z pohledu okamžitých ekonomických dopadů, ale zejména z velkého mediálního pokrytí, které takovéto prestižní akce přinášejí. Summitu se například zúčastnilo na 1 200 novinářů, včetně 150 televizí a 57 světových agentur,“ uvádí Roman Muška.
Konání akcí v průběhu předsednictví určitě napomohlo kongresovému turismu ve druhé polovině roku v Praze. Nicméně je potřeba si uvědomit, že tyto akce tvoří menší část z celkového počtu akcí, které se ve druhé polovině roku v Praze uskuteční. „Jen v našem kongresovém kalendáři evidujeme 126 akcí konferenčního charakteru ve druhé polovině roku, a to se jedná jen o veřejně dohledatelné akce. Pozitivní dopady Českého předsednictví Radě EU tak vnímáme zejména v mediálním pokrytí, které tyto akce přinášejí, a s ním spojenou prezentací České republiky a hlavního města Prahy,“ uzavírá Roman Muška.
Díky předsednictví a pozornosti, která byla na Českou republiku a Prahu upřena, bylo možné velmi efektivně komunikovat i modernizaci Prahy, kterou prošla v posledních letech, a témata, jakými je například udržitelnost. V souvislosti s předsednictvím a svým mediálním obrazem také Praha spustila nový web international.praha.eu, který slouží jako platforma pro představení Prahy jako významného hybatele mezinárodních vztahů. Web zůstane aktivní i po skončení předsednictví a nadále bude plnit funkci prezentace Prahy jakožto inovativní destinace v mnoha oblastech – od umělé inteligence, přes vesmírné technologie až po kulturní a kreativní průmysly.
Článek je součástí vydání magazínu "Feel the Change" Kongresového centra Praha. Celé vydání můžete nalézt zde.