Praha hostila hybridní kongres Mezinárodní krystalografické unie
V polovině srpna se v Kongresovém centru Praha uskutečnil hybridní kongres Mezinárodní krystalografické unie – International Union of Crystallography (IUCr).
Kongres přivítal dohromady asi 1,700 delegátů, z nichž 1,200 se připojilo k dění virtuálně. Kongres byl organizován Krystalografickou společností v těsné spolupráci s DMC společností Auletris.
Moderní krystalografie je obor zabývající se strukturou látek v atomové až nanometrické škále, primárně pak krystalovou strukturou a uspořádáním atomů v látkách. Jedná se o typicky interdisciplinární obor sahající od biologie, přes chemii (např. vývoj léčiv), až k fyzice a vývoji nových materiálů. Krystalografie a příslušné techniky nacházejí uplatnění i při studiu nerostných surovin, ale také v umění (symetrie, analýza uměleckých děl).
Obor více než 70 let zastřešuje Mezinárodní krystalografické unie, pořádající své kongresy s valným shromážděním jednou za tři roky, a její regionální organizace, které v mezidobí uskutečňují doplňující kongresy. V České republice pak působí Krystalografická společnost, která se ujala snah o získání prestižního kongresu IUCr do Prahy již před mnoha lety. To se nakonec podařilo v roce 2014 v Montrealu, kde Praha vyhrála hostitelství jubilejního 25. ročníku této akce nad Paříži.
Již v roce 2019, kdy se v Praze sešel mezinárodní programový výbor kongresu, byl sestaven program čítající 3 plenární a 35 keynote přednášek, více než 100 standardních mikrosympozií a několik speciálních sekcí. Do finalizace programu na začátku roku 2020 však zasáhla první vlna pandemie onemocnění COVID-19 a na mimořádném online jednání výboru bylo rozhodnuto o posunutí kongresu na srpen roku 2021. Situace však stále nebyla příznivá a kongres již nebylo možné dále odkládat. Zároveň čistě virtuální podoba kongresu nebyla favorizovanou možností uskutečnění akce. V únoru 2021, po shlédnutí demonstrace systému gCon firmy T.R.I. spolupracující s Kongresovým centrem Praha, tak bylo rozhodnuto o přípravě virtuálního kongresu s možností otevření pro pozdější reálnou účast. Tzv. hybridní forma kongresu byla vzhledem ke zlepšující se epidemiologické situaci schválena již v květnu roku 2021.
O tom, jakým výzvám čelil organizační výbor při plánování hybridního formátu akce, a jak se na konec kongres vydařil, jsme si povídali s Prof. RNDr. Radomírem Kuželem, CSc., lokálním ambasadorem kongresu.
Pane profesore, nakonec se z více než 1,700 delegátů 1,200 zúčastnilo kongresu virtuálně a 500 zavítalo přímo do české metropole do Kongresového centra Praha, přičemž jen 10 % delegátů svou účast úplně zrušilo. Ohlasy na hybridní formát, ve kterém probíhaly dokonce i workshopy, byly velice pozitivní. Jak se vám tento formát připravoval, jak jste zvládali koordinovat tolik živých přenosů? Jistě jste také narazili na nějaké výzvy a překážky?
Díky systému gCon od T.R.I. postaveném tak, že moc nezáleží na místu přednášejících i předsedajících, se program připravoval velmi dobře. To, jestli někdo přijede či bude online, jsme vůbec neřešili, protože bylo jasné, že to do poslední chvíle nikdo nebude vědět. Hlavním problémem byl celkově horší přístup a nižší zodpovědnost všech online zúčastněných. To se projevovalo v různých aspektech – pozdní či úplně chybějící reakce předsedajících sekcí ohledně výběru přednášek, pozdní nahrávání prezentací přednášejícími do systémů, či registrace na kongres na poslední chvíli, byť samotné registrace byly spuštěny již v březnu.
Velice pozitivní zpětnou vazbu jste též obdrželi na takzvanou “poster session”, tedy prezentaci jednotlivých vědeckých posterů. Jak jste zajistili přístup i pro delegáty, kteří se účastnili virtuálně? A jakou zpětnou vazbu jste obdrželi na hybridní formát akce od sponzorů?
Poster sekce proběhly jak virtuálně s živou diskuzí prostřednictvím virtuálních místností, tak i reálně, kdy načasování reálných sekcí bylo potřeba naplánovat na jiný čas než průběh těch virtuálních. Použití zmíněných virtuálních místností jsme však měli více stimulovat. Sponzoři byli s ohledem na velmi špatnou předchozí zkušenost z obdobných akcí velmi skeptičtí k virtuálním stánkům. Nicméně pro některé byl počet návštěv asi i nad očekávání. Sponzoři také obdrželi kompletní statistiky i seznamy návštěvníků svých stánků.
Jak jste se jako organizátoři postavili k výzvě, kterou byl dozajista networking, pořádání společenských večerů apod.? Omezoval vás nějak hybridní model v tomto ohledu?
Doprovodný program v Kongresovém centru Praha zahrnoval dva koncerty, dále dvě projížďky po Vltavě a vlakový výlet do plzeňského pivovaru. Konferenční večeře pak proběhla v Národním domě na Vinohradech s vystoupením Brand New Band. Nijak zásadně nás restrikce neomezovaly. Oba koncerty byly přenášeny online a sledovalo je ke stovce vzdálených účastníků (s velmi příznivými ohlasy).
V současné situaci bylo též nutné zajistit dodržování přísných bezpečnostních a hygienických opatření. Jak se k nim stavěli delegáti a vyžadovali jste i nějaká nadstandardní (nad rámec aktuálně platných opatření daných vládou), abyste zajistili bezpečný průběh akce?
Nadstandardní opatření jsme nevyžadovali. V tomto ohledu je třeba delegátům poděkovat, protože se všichni snažili veškerá platná opatření plnit ochotně a ohleduplně k ostatním. Při registraci na místě bylo kontrolováno, zda jsou všichni delegáti schopni se prokázat plným očkováním případně platným testem, jinak nebyli na akci vpuštěni. Všichni účastníci po dobu kongresu nosili ve vnitřních prostorách platnou ochranu dýchacích cest, přičemž respirátory byly i součástí kongresových tašek a byly k dispozici na registracích zdarma, stejně jako dezinfekce. Výsledkem bylo, že akce proběhla zcela bezpečně ke všeobecné spokojenosti účastníků i organizátorů.
Poněkud smutnou úlohu sehrála nařízení ohledně toho, kdo může do ČR přicestovat, což bylo nejvíce patrné na příkladu Velké Británie, kde IUCr sídlí, a tedy byla očekávána i velká účast z této destinace. Bohužel mohli přicestovat jen ti delegáti z Velké Británie, kteří jsou zároveň občané EU. Především tak bylo obtížné vysvětlovat proč někteří delegáti z Velké Británie mohou přicestovat a někteří ne. Možná ještě větší komplikací ale byly zákazy cest různých institucí v jednotlivých zemích. Osobně to považuji za alibismus v situaci, kdy jako turisté mohli lidé cestovat s daleko menšími omezeními na různá místa i třeba navštěvovat některá riziková místa jakými jsou typicky noční kluby i ve svých městech.
Vzešly z letošního kongresu nějaké přelomové poznatky či rozhodnutí?
Snad to, že lze hybridní akci upořádat tak, že i vzdálení účastníci mají skoro pocit jako by byli na místě. Je také stále příliš brzo na to vypíchnout jeden konkrétní hlavní poznatek. Vzhledem k velkému množství oborů, do kterých krystalografie zasahuje, je však možné říct, že v celé řadě disciplín kongres přispěl k rozvoji a výměně poznatků mezi odbornou veřejností, což se následně bude projevovat v různých oborech od biologie až po umění. Zároveň také několik společností představilo na kongresu nejnovější přístroje a technologie, které nám umožňují analyzovat strukturu látek na mikroskopické a nano úrovni v řádu minut i méně.
Při organizaci kongresů též aplikujete genderovou politiku. Jak ji převádíte do praxe?
To je striktní požadavek IUCr – genderová a regionální vyváženost, na jejichž základě je připravován program (výběr keynote přednášek, předsedajících sekcí i zvaných přednášejících). Nicméně nelze k tomu přistupovat příliš dogmaticky – v některých oblastech krystalografie zastoupení žen i převažuje (např. biokrystalografie), jinde ale skoro nejsou. Při finalizaci programu tak toto hledisko bylo jistě možné uplatnit v případech, kdy dorazily desítky abstraktů, ale těžko, pokud jich bylo právě tak jen na naplnění sekce.
Na závěr bych se ráda ještě vrátila do minulosti. Na webu kongresu uvádíte, že historie krystalografie v Čechách sahá až k samotnému Johannu Keplerovi, který v Praze pobýval na začátku 17.st. a věnoval se kromě jiného popisu krystalů tvořících sněhové vločky. Zaznamenala od té doby Česká republika potažmo Praha nějaké významné vědecké úspěchy na poli krystalografie? Máme se v tomto oboru na mezinárodní úrovni čím pochlubit?
Momentálně je ve světě zřejmě nejznámější skupina na sekci fyziky pevných látek Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky (FZÚ AVČR). Hned dva členové získali prestižní ceny udělované ECA (Evropskou krystalografickou asociací): Lukáš Palatinus získal v roce 2009 cenu Erwina Felixe Levyho Bertaut pro mladé pracovníky a Václav Petříček v roce 2016 hlavní cenu Maxe Perutze. Za stejný ústav AV ČR byl nedávno též oceněn krystalograf RNDr. Václav Petříček, CSc. cenou Neuron za celoživotní přínos vědě. Více informací o historii tohoto oboru u nás lze případně nalézt zde.
Více informací o historii, průběhu, technické realizaci kongresu a ohlasy účastníků lze nalézt na tomto odkazu, a to včetně zajímavých statistik např. o shlédnutích jednotlivých přednášek, přenesených datech či počtu hodin, které technici strávili s průběhem kongresu.
