Praha upírá svůj zrak do hlubin vesmíru
Málokdo ví, že zraky odborníků zkoumajících vesmír se také často upírají na Prahu. A jaké jsou k tomu důvody? Stověžaté město, jehož sláva bude hvězd se dotýkat, jak podle legendy předpovídala už kněžna Libuše, jich má hned několik. A k tomu na kontě i mnohé globálně významné kongresy a konference, které se této tematiky týkají. Jak to tedy s těmi hvězdami v Praze je?
Praha má tu čest být domovem hned několika významných institucí, které se výzkumem vesmíru či vesmírných technologií zabývají. V roce 2021 zde vznikla například Agentura Evropské unie pro kosmický program (EUSPA), a nahradila tak agenturu pro evropský globální navigační družicový systém (GSA), která měla v Praze sídlo již devět let předtím. Pod tuto agenturu kromě jiného spadá i navigační systém Galileo (obdoba amerického GPS systému), který má aktuálně už čtyři miliardy uživatelů po celém světě a funguje na základě 28 družic.
O to, aby vesmírné technologie našly své využití i na Zemi, nebo naopak aby se nové technologie do vesmíru co nejdříve dostaly, se stará podnikatelský inkubátor Evropské kosmické agentury ESA BIC Czech Republic se sídlem v Praze. Ten poskytuje především poradenství a technickou a administrativní podporu start-upům působícím v tomto odvětví. Vyvíjející se vesmírné technologie pak v Praze můžete nechat i otestovat, a to v novém centru C3T – Czech Centre for Competitive Technologies Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ).
O tom, že toto téma Prahou rezonuje svědčí i velké množství mezinárodních odborných kongresů a konferencí, jenž se výzkumu vesmíru a novým technologiím věnují. Věděli jste například, že Pluto přestalo být planetou právě v české metropoli? Rozhodlo o tom valné shromáždění Mezinárodní astronomické unie (IAU) na takzvaném Astronomickém kongresu, který se konal v srpnu 2006 v Kongresovém centru Praha. I dnes se ale koná velké množství akcí zaměřených na kosmický průmysl, a mnohé z nich jsou určené i veřejnosti. Pravidelně se koná například Czech Space Week. Ty konference a kongresy, které jsou určené odborné veřejnosti, pak můžete najít v našem kalendáři akcí.
A jaké zajímavé projekty čekají Prahu dále? Česká republika by se již brzy mohla zařadit mezi země zkoumající sluneční soustavu díky vlastní sondě. Projekt měsíční sondy Lunar VIcinity Complex Environmental Explorer (alias LVICE²), kterou vyvíjí konsorcium českých firem pod vedením pražské esc Aerospace, úspěšně prošel svou první fází testující proveditelnost celé mise ze strany Evropské kosmické agentury ESA. Jiná sonda – JUICE – už úspěšně na svou cestu k Jupiteru vyrazila. Na sondě, která by měla být u Jupitera za osm let, se významně podíleli i čeští vědci Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a z Astronomického ústavu AV ČR. A další zajímavé výzkumy nás jistě ještě čekají, a to i v souvislosti s čerstvě podepsanou dohodou s názvem Artemis. Tu podepsala Česká republika jako 24. země světa a díky ní bude moci spolupracovat nejen při průzkumu měsíce, ale i třeba Marsu a dalších vesmírných těles.
Široká veřejnost se též může těšit na znovuotevření zrekonstruovaného Planetária Praha. Plánovaná rekonstrukce poběží od konce dubna letošního roku až do jara roku 2024 a díky ní se z pražského planetária stane nejmodernější zařízení na světě disponující technologií LED Dome se 45 miliony diod. A na své si přijdou i organizátoři akcí, kteří si pro svou konferenci mohou právě prostory planetária zarezervovat. Hlavní digitální planetárium nabízí aktuálně kapacitu až pro 230 osob, kinosál pak pro více než 90. Foyer a venkovní terasa pak kapacitu doplňují o dalších 400 míst.
Photocredit: Pixabay